Spasitel

Autor: Jo Nesbo
Vydavatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2012
Počet stran: 528

Těžko říct, co se Stiegu Larssonovi honilo hlavou, když psal svoji veleslavnou trilogii Millenium. Ať to bylo cokoliv, s takovým ohlasem, jaký jeho tři knihy vyvolají, patrně nepočítal. Stejně tak ho asi nenapadlo, že položí základní kameny pseudožánru, který pak kdosi nazval "severská detektivka." Před časem jsem tady psal o románu Léčitel Anttiho Tuomainena. Nyní se podíváme na patrně nejslavnějšího představitele skandinávského detektivního románu současnosti Jo Nesba. Stejně jako předchozí knihy s komisařem Harrym Holem, tak i Spasitel zaručuje fanouškům svérázného vyšetřovatele kýžený zážitek.

První stránky knihy nás přenesou do roku 1991, na letní tábor Armády spásy. Tady dojde ke znásilnění jedné z mladých dívek. Střih. Jsme v současnosti, v norském Oslu, kde právě panuje tuhá zima, jakou metropole dlouho nezažila. Pár dní před Vánoci se na náměstí koná charitativní koncert. Náhle zazní výstřel a voják Armády spásy klesá k zemi. O několik hodin později se chorvatský nájemný vrah z novinové fotografie dozvídá, že zastřelil nepravého.

  

Otočil se a zíral do vytřeštěných očí a otevřeného černého otvoru představujícího ústa, nacházejícího se jen několik centimetrů od jeho vlastního obličeje. Dítě tisklo nos na skleněnou stěnu v herně restaurace Burger King, načež s radostným zaječením padlo nazad od vrstvy červených, žlutých a modrých plastových míčků. 

Ponechme stranou analýzy, v čem tkví popularita Nesbových knih. Faktem je, že zápletka je věc, kterou tenhle Nor umí vystavět přímo mistrovsky. Ve srovnání s předchozími příběhy vrchního komisaře Holea odvedl autor ještě lepší práci. Když k tomu přidáme správnou dávku popisnosti místních reálií, která však nebrání svižnému tempu děje, hrdinovu vnitřní rozpolcenost a nečekané zvraty, kniha s potenciálem vysokých prodejů je na světě. To umocňuje fakt, že ve Spasitelovi Nesbo částečně rezignuje na "evropský styl psaní" a nechává se unést spotřebním, nebo chcete-li řemeslným stylem, v jakém je mistrem třeba Jeffrey Deaver.

Kořením románu je pak hlavní hrdina sám. Věčně opilý policajt bojující se závislostí na chlastu je element, který by knize dodal zajímavý rozměr. Tedy pokud by mu autor dopřál víc prostoru. Taková postava si už z principu zaslouží detailnější rozkreslení vnitřního světa, pocitů či myšlenkových pochodů. Nesbo se o cosi takového pokouší, bohužel jeho popis je povrchní a plytký.   

Ačkoliv ve Spasiteli vystupuje celá řada postav hrající větší nebo menší role, hlavní město Norska hraje jednu z těch nejvýznamnějších. Nesbo jej pozoruhodně představuje z pohledu člověka, který jej navštívil poprvé v životě.

Jo Nesbo je v současné době jeden z nejprodávanějších skandinávských autorů. Tohoto statusu by psaním psychologických románů plných abstraktních obrazů lidské duše patrně nedosáhl. Aby se jeho knihy prodávaly, musel přizpůsobit styl psaní. Svoji práci dělá řemeslně dobře a mít mu to za zlé by bylo čiré pokrytectví.