Složka 64

Autor: Jussi Adler-Olsen
Nakladatelství: Host
Počet stran: 520
Rok vydání: 2013

Jussi Adler-Olsen se stává čím dál více slavným a žádaným autorem. Ostatně stejně jako žánr, kterému se věnuje, tedy severské detektivce. Tento dánský spisovatel, který se do širšího povědomí dostal knihou Žena v kleci, patří v současné době mezi spisovatelské celebrity. Filmové zpracování Ženy v kleci jeho hvězdný status jenom podtrhlo. 

 Zajímavé je, že Adler-Olsen vydával knihy dávno před tím, než někdo o severské detektivce slyšel. Z dostupných zdrojů se zdá, že s detektivkou toho měly jen pramálo společného. Je tedy otázkou, do jaké míry je jeho současná literární tvorba plodem tvůrčího přetlaku a do jaké pouhým surfováním na vlně trendu. Ať je jedno nebo druhé, jde mu na výbornou. 

Kousla se do rtu. Už s Ritou měla víc práce, než čekala. Nevážila sice tolik, ale její mrtvé tělo bylo z nějakého důvodu těžko ovladatelné. Zdálo se jí, jako by si ruce a nohy dělaly, co chtějí. Každou chvíli musela zastavit a složit jí ruce zpět na břicho. Nakonec neměla na vybranou a musela jí ruce svázat. Pak už to šlo. 

Komisař Carl Morc, Asad a Rose, tedy policejní oddělení Q tentokrát dostalo za úkol vyřešit několik případů zmizelých osob, ke kterým došlo v osmdesátých letech minulého století. 

Na první pohled spolu zmizení nesouvisí, je ovšem podivné, že k nim došlo v jeden jediný den. Postupně se ukazuje, že tito lidé spolu cosi společného přeci jen měli. Všichni byli více či méně spjati s léčebnou pro duševně choré na ostrově Sprogo. 

Coby chovanka tady také pobývala Nete Hermansenová. Její život byl naplněn řadou příkoří, křivd a utrpení. Všechno začalo v jejích patnácti letech, kdy otěhotněla se svým bratrancem a osud jí přivedl do cesty doktora Curta Wada. 

Tento gynekolog si umínil, že Dánsko očistí od méněcenných lidí, tedy přistěhovalců a osob ze sociálně slabších vrstev. Desítky let tak praktikoval nucené potraty a sterilizace. Nete se rozhodla vzít spravedlnost do svých rukou a vyřídit si účty se všemi, kteří na jejím pohnutém osudu mají vinu. Především pak s Curtem Wadem. 

Kdybychom vedle sebe položili první čtyři knihy řady o komisaři Morcovi, Složka 64 z tohoto porovnání vychází jako nejvíce akční záležitost. Nedá se říct, že by to byl vyloženě klasický thriller, ale na několika místech k tomu mnoho neschází. 

Komorní atmosféra Ženy v kleci je ta tam a místo toho nám Adler-Olsen servíruje jednu strhující scénu za druhou. Najdeme tady také další novinku - komisař Morc si ač nerad musí zvykat, že se z lovce stává štvaná zvěř. 

Zločinec tady není jeden, ale hned několik a ten největší nemá nejmenší chuť se skrývat. Naopak jde proti Carlovi a spol. přímo čelem. Stranou nezůstává ani Carlova bývalá žena Mona, která při dělení majetku hraje s komisařem jakousi hru. Zdá se, Adler-Olsen napsal svoji nejvíce akční knihu. I kdyby jeho psaní bylo bohapusté využívání aktuálního trendu, daří se mu to více než dobře.